Kámen a geologie


Stavební kámen v České republice

Česká republika se skládá ze dvou evropsky významných regionálně geologických jednotek, kterými jsou Český masiv (tvoří celé Čechy a 2/3 Moravy a Slezska) a Západní Karpaty tvořící zbývající část Moravy a Slezska (hranicí mezi těmito jednotkami je linie Znojmo-Přerov-Karviná). Velice obecně lze konstatovat, že Český masiv je tvořen všemi typy hornin, kterými jsou horniny magmatické, metamorfované a sedimentární, zatímco u Západních Karpat převažují sedimentární horniny, ale taktéž s výskytem hornin metamorfovaných i magmatických.
Barva horniny je dána minerálním složením. Minerální složení je podmíněno vznikem horniny. Díky dlouhé a proměnlivé geologické historii českých zemí je možné uvidět, vytěžit a zpracovat v rámci ČR velmi zajímavé horniny (stran struktury, textury a barvy), ať už formou kamene pro hrubou, ušlechtilou nebo čistou kamenickou výrobu nebo kameniva.
Mezi nejzajímavější, bohužel již netěžené, české horniny patří gabrodiorit z Pecerad v Posázaví s velkými vyrostlicemi pyroxenů a tmavě zeleného lesku nebo světle modrý mramor z Nedvědic (na Moravě), výrobky z těchto mimořádných hornin můžeme obdivovat na hřbitovech v Posázaví nebo na hradě Pernštejn.
Velmi zajímavým stavebním kamenem je bludovit (vápenato-silikátový erlán), Bludov u Šumperka, tato hornina má velký dekorativní potenciál, je však těžena příležitostně na kamenivo.

ROZDĚLENÍ STAVEBNÍHO KAMENE PODLE VZNIKU HORNINY A OBLASTI VÝSKYTU

1. ložiska MAGMATICKÝCH (vyvřelých) hornin.
Horniny hlubinné/intruzivní – kyselé (světlé, šedé, do červena, do růžova, do žluta), neutrální (šedé, šedohnědé, strakaté), bazické (tmavé, do zelena, do černa) - kámen (hrubá, čistá i ušlechtilá kamenická výroba) i drcené kamenivo
Pro Českou republiky, nejdůležitějšími horninami stavebního kamene, jsou intruzivní granity, gronodiority a křemenné diority, barevně jsou od světlých do tmavých odstínů. Hlavní oblasti výskytu činných lomových prostorů jsou: moldanubický a středočeský pluton, železnohorský pluton (součást bohemika), brněnský masív (součást brunovistulika v rámci moravskoslezské oblasti variského orogenu), dále žulovský masív a dvě granitoidní jednotky proterozoika Barrandienu (součást bohemika), a také čistecko-jesenický a štěnovický masív, krkonošsko-jizerský masiv (součást lugika) a třebíčský masiv (součást moldanubického plutonu).
Horniny výlevné/vulkanické – neutrální (šedé až šedozelené) a bazické (šedočerné, zelenočerné až černé), zejména výroba drceného kameniva:
a) paleovulkanity (starší) - diabasy a spility v oblastech Barrandienu, vnitrosudetské pánve a podkrkonošské pánve
b) neovulkanity (mladší) - terciérní čediče/bazalty (také znělce a trachyty) v oblastech Českého středohoří a Doupovských hor. Další těžené lokality rozptýlených vulkanitů jsou v oblastech: České křídové tabule, Nízkého Jeseníku a lugika, zvl. krkonošsko-jizerského krystalinika

2. ložiska SEDIMENTÁRNÍCH (usazených) hornin
Obecně jsou nejdůležitějšími stavebními kameny ze skupiny zpevněných klastických/úlomkovitých sedimentů pískovce a droby.
Důležitou surovinou jsou litické pískovce spodního mořského karbonu (tzv. kulmské droby) s oblastmi těžby v Nízkém Jeseníku a Drahanské vrchovině, šedé barvy. Pískovce (bez specifikace) se těží v Barrandienu (a to jak paelozoické, tak jeho proterozoické části), a ve flyšovém pásmu Západních Karpat, barevné žluté, šedé, červené, světle zelené, světle hnědé, i nafialovělé. Významnou oblastí těžby je Česká křídová tabule, kde se těží kromě výše zmiňovaných pískovců také slínovce, opuka (barva žlutá) a jílovce (od světlých po tmavé barvy).
Z nezpevněných těžených klastických (úlomkovitých) sedimentů jsou to štěrky, písky a hlinité či jílovité horniny.
Dalšími stavebními surovinami jsou sedimenty chemogenní/organogenní (biochemické), zejména karbonátové – vápence, barvy od světle šedých, přes červené, hnědé až po černé. V rámci ČR jsou tři významné oblasti jejich těžby: proterozoikum a paleozoikum Barrandienu (zvl. Český kras), a moravskoslezské paleozoikum (zvl. devonský Moravský kras).

3. ložiska METAMORFOVANÝCH (přeměněných) hornin
Nejvýznamnější regionálně metamorfované horniny jsou ortoruly, granulity (světlých barev) a amfibolity (tmavé); také světlé/tmavé mramory, tmavé hadce, světlé metakvarcity, svory a pararuly (tmavých barev). Hlavními oblastmi těžby těchto metamorfitů jsou: lugikum, moldanubikum (zvl. granulitové masivy jižních Čech a střední Moravy), kutnohorské krystalinikum (součást kutnohorsko-svratecké oblasti), domažlické krystalinikum (bohemikum), slavkovská kra (součást saxothuringika), moravikum a silesikum (součást moravskoslezské oblasti). Z kontaktně metamorfovaných hornin, které nemají klíčový význam jako zdroj stavebního kamene, můžeme uvést těžené kontaktní silicity (rohovce) v oblasti železnohorského plutonu (součást bohemika) a středočeského plutonu (součást moldanubika).